Proč psi potřebují žvýkat: instinkt, který prospívá zubům i hlavě

Žvýkání není zlozvyk, ale přirozená potřeba každého psa. Podívejme se, jak pomáhá zubům, jak zklidňuje psychiku a jak ho bezpečně podpořit doma.

Většina majitelů zná ten okamžik, kdy pes s nadšením odnese do pelechu papuč, dřevěnou vařečku nebo nohu od stoličky. První reakcí bývá výtka a schování předmětu, za tímto chováním se ale často neskrývá neposlušnost. Skrývá se za ním hluboce zakořeněná potřeba žvýkat. Žvýkání patří k přirozenému repertoáru psího chování stejně jako čenichání nebo hrabání. A protože se jedná o potřebu, kterou nelze jen tak vypnout, vyplatí se ji poznat a nabídnout psovi vhodné možnosti, jak ji naplnit. Získá tím spokojenější hlavu a vy méně zničeného nábytku.

Žvýkání není zlozvyk, ale potřeba

Psi používají tlamu podobně, jako my používáme ruce. Zkoumají s její pomocí svět, manipulují s předměty a získávají informace o tom, co je před nimi. Štěňata navíc procházejí obdobím výměny zubů, kdy je žvýkání úlevou pro dráždivé dásně. U dospělých psů se potřeba žvýkat neztrácí, jen se mění její intenzita podle temperamentu, plemene a množství podnětů, které pes během dne dostává.

Žvýkání má také zklidňující rozměr. Dlouhé, soustředěné okusování jedné věci pomáhá psům zpracovat napětí po rušném dni, po návštěvě nebo po návratu majitele domů. Mnoho majitelů si všimne, že pes, který si může v klidu lehnout a dlouho se zabývat vhodným pamlskem, poté snadněji usne a je celkově vyrovnanější.

Co se při žvýkání děje v psí tlamě

Z pohledu dentální péče je žvýkání cenné hlavně díky mechanickému efektu. Při okusování dochází ke kontaktu povrchu pamlsku nebo hračky s plochami zubů a k setření části čerstvého zubního plaku, tedy měkkého povlaku, který se na zubech tvoří průběžně. Plak je přitom základ, ze kterého postupně vzniká tvrdý usazený povlak, jenž už doma odstranit nelze.

Současně se při žvýkání zvyšuje tvorba slin, které pomáhají oplachovat ústní dutinu. Žvýkání také zapojuje žvýkací svaly a čelistní kloub, což je pro psa přirozená forma zátěže.

Dvě věci je ale potřeba říct jasně. Žvýkání nikdy nedosáhne na všechny plochy zubů, zejména na oblast u dásní a na vnitřní strany. A nedokáže odstranit to, co už ztvrdlo. Proto zůstává nejúčinnějším nástrojem pravidelné čištění zubů kartáčkem a kontrola u veterinárního lékaře, zatímco žvýkání je užitečný doplněk.

Jak poznat, že pes žvýkání nemá dost

Nenaplněná potřeba žvýkat se obvykle projeví velmi konkrétně a vždy na tom, co je po ruce. Všimněte si následujících signálů:

• →okusování nábytku, lišt, dveří nebo rohů koberců
• →systematické ničení hraček, které nejsou určené ke žvýkání
• →okusování vlastních tlapek nebo oblečení, pokud veterinář vyloučil zdravotní příčinu
• →neschopnost zklidnit se večer, přebíhání a hledání zaměstnání
• →nadšené stahování věcí ze stolu a z poliček

U štěňat a mladých psů do přibližně dvou let je tato potřeba obvykle nejsilnější. Netrestejte proto okusování, ale nabídněte výměnu. Pes se nejlépe naučí, co žvýkat smí, když má stále dostupnou vhodnou alternativu a za její použití dostane pochvalu.

Jak vybrat bezpečnou žvýkací aktivitu

Ne všechno, co pes rád okusuje, je pro jeho zuby bezpečné. Příliš tvrdé předměty mohou vést k odlomení zubu nebo k poškození skloviny a takové poranění bývá bolestivé a vyžaduje odborné ošetření. Při výběru proto zvažte:

• →Tvrdost. Vhodný pamlsek by měl mít pružnější strukturu, která se postupně obrušuje, nikoliv tvrdost kamene. Varovným znamením jsou přírodní předměty, které nelze promáčknout ani nehtem.
• →Velikost. Pamlsek i hračka musí být dost velké, aby je pes nemohl spolknout celé.
• →Složení. U poživatelných pamlsků se dívejte na podíl masové nebo rybí složky a na krátký, srozumitelný seznam surovin.
• →Kalorie. Žvýkací pamlsky se počítají do denní dávky energie. U psů s tendencí k nadváze snižte odpovídajícím způsobem porci krmiva.
• →Dohled. Dokud neznáte styl žvýkání svého psa, zůstaňte u něj. Zbytky, které už jsou malé, odeberte.

Dobře zvolený dentální pamlsek spojuje obě výhody. Zabaví psa na delší dobu a jeho struktura přitom pracuje s povrchem zubů. Z tohoto principu vychází i Quenty's Stick s lososem, který mechanicky podporuje každodenní dentální péči, ale nenahrazuje čištění zubů kartáčkem ani veterinární kontrolu.

Zařaďte žvýkání do denního režimu

Nejlépe funguje pravidelnost. Vyberte si čas, kdy psovi přirozeně klesá energie, typicky po odpolední vycházce nebo večer, a nabídněte žvýkací aktivitu na podložce nebo v pelechu. Pes si tak postupně spojí dané místo s klidem a soustředěním. V chladnějších měsících, kdy jsou vycházky kratší a pes tráví doma více času, má tato rutina ještě větší cenu, protože pokrývá část chybějících podnětů.

Žvýkání můžete prostřídat s olizovací podložkou, hledáním pamlsků v trávě nebo pomalým krmením z rozebíratelné hračky. Všechny tyto činnosti zapojují čenich a tlamu a psa zaměstnají mnohem víc, než se na první pohled zdá.

Shrnutí

Žvýkání je pro psa přirozená potřeba, ne projev neposlušnosti. Pomáhá mechanicky otírat čerstvý plak ze zubů, podporuje tvorbu slin a nabízí psovi způsob, jak se zklidnit a smysluplně se zabavit. Klíčem je bezpečný výběr, přiměřená tvrdost, správná velikost a dohled a také vědomí, že žvýkání je doplněk, nikoliv náhrada čištění zubů a prohlídek u veterináře. Pokud u psa zaznamenáte zápach z tlamy, krvácející dásně, nechutenství nebo bolestivou reakci na dotek tlamy, obraťte se na veterinárního lékaře.

Chcete psovi nabídnout žvýkání, které má smysl i pro jeho zuby? Podívejte se na naši nabídku dentálních tyčinek s lososem.